Co v nás probouzejí „Čisté listy“?

Docela dobře si dovedu představit různá vysvětlení o vzniku názvu „Čisté listy“.

V některých mohou vyvolat představu bezradnosti nad prázdným papírem, nedostatek invence, chybějící nápady, lenost nebo neschopnost, u dalších pobouření, že se někdo, kdo zcela jistě nemůže „hodit kamenem“, neoprávněně pasuje do role „pana čistého“ a povyšuje se tím nad ostatní, jiní v názvu budou vidět snahu tlouci druhým do hlavy donekonečna omílaná environmentální témata. Zkrátka, vysvětlení pro neobvyklý název je mnoho a každý si může vybrat to, které z nich je jeho nastavení nejbližší.

Pokud jde o mě, já vidím v „Čistých listech“ bělostný nepopsaný papír. Samotný prvopočátek tvorby. Božský moment, kdy vše je možné v nekonečném množství variant, vše je nekonečně svobodné a absolutně dokonalé. A v tomto jedinečném přítomném okamžiku, který nastává někdy jednou za tisíc dnů a někdy několikrát denně, vyzývá čistý list autora, aby se spojil se svou nejniternější podstatou a vyjádřil to, co jeho duše cítí. Svobodně, bez omezení, beze strachu. Pohledem duše, který zcela pravdivě vypovídá o jeho pocitech. Jedním jediným úhlem pohledu, který nemá ambice přesvědčovat o své pravdě jiné, útočit či odsuzovat. Přeje si jen rezonovat s těmi, kteří jsou tomuto pohledu otevřeni. Radek z webu „Čisté listy“